V červnu jsme uspořádali v rámci programu pro asistenty poslanců briefing o současné situaci v Gruzii, který proběhl v kontextu nadcházejících říjnových voleb a nedávných masových protestů v zemi. Briefing vedla Eto Buziashvili, výzkumná pracovnice pro Kavkaz v Atlantic Council’s Digital Forensic Research Lab (DFRLab). Přinášíme stručné shrnutí hlavních poznatků tohoto briefingu, které poukazují na odklon Gruzie od Západu a její postupné přibližování se k Rusku.
V posledních letech se Gruzie ocitá v situaci, kdy je země rozpolcená mezi prozápadními ambicemi a rostoucí autoritářskou politikou. Gruzínský sen (GS), vládnoucí strana, stále více upevňuje svou moc, tedy narůstají autoritářské tendence. Zatímco Gruzínci usilují o vstup do NATO a EU, vliv proruské politiky ohrožuje demokratické instituce a svobodu médií v zemi. Hlavním bodem je nový kontroverzní zákon o zahraničních agentech, který vyvolal ostré debaty a protesty. Cílem zákona je označit nevládní organizace a média, která získávají více než 20 % finančních prostředků ze zahraničí, za „zahraniční agenty“.Mnozí doma i v zahraničí tvrdí, že nejde ani tak o transparentnost, jako spíše o kontrolu institucí, které slouží jako kontrola vládní moci a potlačují občanskou společnost a svobodná média.
Během vlády Bidziny Ivanišviliho se gruzínská vláda zaměřila na média a občanskou společnost a po vzoru ruských zákonů zavedla legislativu omezující svobodná média a veřejnou diskusi. Ivanišvili, klíčová postava GS, vlastní v Rusku značný majetek a má na Rusko konexe. Jeho vliv na gruzínskou politiku je považován za součást širší ruské strategie, jejímž cílem je udržet Gruzii ve sféře vlivu Moskvy. V dubnovém projevu Ivanišvili označil Západ za vnějšího nepřítele a nevládní organizace a média za nepřítele vnitřního. Tím posílil snahu je kontrolovat, když kritiky vykreslil jako hrozbu pro národní bezpečnost. Ekonomické vazby Gruzie na Rusko komplikují její geopolitický postoj, přestože jak uvedla Buziashvili 70 % Gruzínců si přeje členství v NATO a EU.
Veřejné protesty proti krokům GS se setkávají s brutálními zásahy, kdy neznámí útočníci napadají protestující a používají zastrašovací praktiky. Kontrola Bidziny Ivanišviliho nad institucemi je klíčová v době, kdy se v Gruzii blíží říjnové parlamentní volby. Je zde zřejmá snaha omezit svobodu médií, což odráží obavy z ruského vlivu. Po ruské invazi na Ukrajinu se Gruzie nepřipojila k sankcím proti Rusku, obnovila přímé letecké spojení s Ruskem a umožnila přesun ruských společností do Gruzie, čímž se výrazně odchýlila od deklarovaných prozápadních postojů.
Od roku 2022 GS posiluje svou propagandu, která obviňuje Západ z války na Ukrajině a využívá sofistikované dezinformační taktiky, jako je operace „Dvojník“. Reakce Západu na posun Gruzie směrem k autoritářskému režimu byla smíšená. Zatímco Spojené státy uvalily sankce na 30 představitelů GS, reakce EU byla méně rázná, takže mnoho prozápadních Gruzínců se cítí opuštěno.
S blížícími se říjnovými volbami jsou sázky vysoké. Organizace občanské společnosti a svobodná média jsou i nadále klíčovými hráči v obraně proti autoritářství a ruskému vlivu a usilují o prosazování demokratických hodnot a euroatlantické integrace. Zákon o zahraničních agentech ohrožuje gruzínskou demokracii a vyžaduje důraznou reakci Západu na podporu prozápadních aspirací Gruzie. Svět sleduje, zda Gruzie dokáže odolat autoritářství a pokračovat v demokratické cestě.
Občanský sektor je pod palbou nejen v Gruzii, ale také např. na Slovensku. Je nezbytné, abychom je podpořili a aby se tito aktéři podpořili navzájem.
Autorkou shrnutí je Adéla Neumannová
Autorem ilustrační fotografie je Sheldon Kennedy z Unsplash.