How can we protect democracy? Why are we threatened by influence operations from hostile countries? And what does effective defense look like? We’ll be regularly exploring these questions in a new podcast called Rušičky.
You can listen to the podcast on Spotify, YouTube , or your favorite podcast apps. The podcast is being recorded in collaboration with the platform FocusOn..
In the first episode, we welcomed Jiří Táborský,an analyst from the STEM agency who focuses primarily on the current political situation and issues of defense, security, and strategic communication. The second guest is Arpád Soltész, a Slovak journalist, political commentator, and founder of the Ján Kuciak Investigative Center, Arpád Soltész.
What will you hear in the podcast?
➡ Why are Central European countries, according to experts, unprepared for new types of conflict?
➡ What risks does the current geopolitical situation pose, and why is the traditional view of war and peace no longer sufficient?
➡ Why are security experts calling for a dramatic increase in defense spending?
➡ How can we strengthen citizens’ trust in the state, and why is open communication the key to societal resilience?
When Will We Have a Czech-Russian Border?
The geopolitical landscape is rapidly changing, and Central European countries face threats they often don’t know how to handle. The Czech Republic and Slovakia should significantly increase their defense spending and prepare for various types of conflict.
Současnou geopolitickou situaci nelze podle odborníků vnímat černobíle. Jak upozorňuje Jiří Táborský, problém začíná už v samotném položení otázky, zda jsme ve válce nebo v míru. „Drtivá většina lidí se domnívá, že to je otázka binární, že buď válka je, nebo není. Ale realita dnešní doby je úplně odlišná. Nacházíme se ve stavu konfliktu, který je v zásadě permanentní. To, o čem se bavíme, je jaká je intenzita konfliktu a v jakých doménách se odehrává,“ vysvětluje Táborský.
According to him, NATO now recognizes five domains where conflict takes place: air, sea, land, space, and cyberspace. To that, we must add the informational domain and the realm of trade. Táborský stresses that conflicts are by no means limited to Russia; they also involve other countries, including China—and even the United States, with which we are currently in a kind of tariff war.
Defense Spending as a Necessity, Not a Choice
Podle Arpáda Soltésze je situace alarmující a Česká republika i Slovensko by měly skokově navýšit výdaje na zbrojení. „My bychom se tu měli bavit o skokovém a okamžitém zvýšení výdajů na zbrojení, ne na obranu. Teď hned, řádově pět procent HDP ročně, protože méně nestačí,“ varuje Soltész.
Kritizuje přitom českou i slovenskou politickou reprezentaci. Zatímco česká vláda chce navyšovat výdaje o 0,2 procenta HDP ročně s cílem dosáhnout tří procent HDP do roku 2030, Soltész to považuje za naprosto nedostatečné: „Pokud bude chtít Česko navyšovat o 0,2 procenta HDP ročně a cílem je mít tři procenta do roku 2030, tak nemusí dělat vůbec nic, protože v tom případě se bude v roce 2030 rozhodovat o českém obranném rozpočtu v Kremlu, nebo ve Washingtonu.“
Slovakia as the Epicenter of Russian Influence
Diskuse se dotkla i situace na Slovensku, které je podle moderátorek „epicentrem ruského vlivu v regionu.“ Jako doklady byly zmíněny návštěvy ruského velvyslance na jednáních slovenské vlády či cesty europoslance Ľuboše Blahy do Ruska, kde se setkal s šéfem civilní rozvědky.
Podle Soltésze však za problémy na Slovensku nemohou jen ruské hybridní operace: „Není to jen výsledek ruských hybridních operací. To je dáno těmi kulturními vzorci, které na Slovensku fungují tisíc let. Slovenská společnost a priori není dostatečně odolná a není dostatečně soudržná.“
Alarmující je podle něj fakt, že jak vláda, tak opozice na Slovensku odmítají navyšovat výdaje na obranu. „Z pohledu zvenku to vypadá tak, že slovenská společnost je velmi polarizovaná a je velmi rozdělená. Ty dva póly se absolutně na ničem neshodnou kromě jedné věci – že Slovensko nebude zvyšovat výdaje na obranu a nebude se bránit,“ konstatuje Soltész.
Economic Transformation and Internal Challenges
Jiří Táborský notes that in addition to external security threats, our society is also facing serious internal challenges. He mentions especially climate change, whose effects are already being felt in the form of floods, tornadoes, and wildfires, as well as the transformative impact of artificial intelligence.
„Místa, která ještě včera vypadala jako absolutně jistá, dneska vypadají jako absolutně nejistá,“ varuje Táborský s odkazem na transformaci pracovního trhu v důsledku AI.
Odolnost české společnosti z pohledu průzkumů veřejného mínění hodnotí Táborský jako relativně dobrou. „Momentálně sice lidé příliš nevěří ve světlé zítřky – zhruba 57 % lidí si myslí, že se naše společnost a země neubírá dobrým směrem, ale zároveň tedy momentálně nesílí žádné radikální tendence žádného druhu,“ uvádí analytik.
The Army Needs Basic Infrastructure Investments
Diskuse se dotkla i stavu české armády. Podle Táborského má armáda enormní vnitřní dluh, který se nepodařilo umazat ani současným navýšením výdajů na požadovaná 2 procenta HDP. „To, že jsme se momentálně konečně dostali na ta 2 % HDP, je vlastně zásluhou několika velkých zakázek, ale ten vnitřní dluh se tím nijak neumazal,‘‘ říká Táborský a dodává, že problém je v těch nejzákladnějších věcech: „Největší téma nejsou nové stíhačky, ale to, že armáda nemá batohy. Nemovitá infrastruktura je v katastrofálním stavu.“
Soltész v této souvislosti kritizuje nedostatečné výrobní kapacity: „Když se dneska rozhodneme, že letos dáme 10 % HDP na obranu, tak se nestane vůbec nic, a to z toho důvodu, že ty věci prostě nemá kdo vyrobit. Všechno, co se mohlo zprivatizovat, se zprivatizovalo, a firmy mají malé výrobní kapacity.“
Public Communication and Building Trust
Both experts agree that a key factor in increasing societal resilience is open communication between the state and its citizens, and building trust in institutions.
„V severských zemích je velmi otevřená komunikace státu vůči občanům, ale zároveň je tam i mnohem vyšší míra důvěry občanů k institucím,“ srovnává Soltész a pokračuje: „Švédský premiér se postaví před kameru a řekne, že už nejsme ve stavu míru, a tu máte každá domácnost leták, co si má připravit. Toto by měli politici normálně lidem říkat bez ohledu na to, jak je to nepopulární.“
Táborský zdůrazňuje, že důvěra v instituce vzniká na základě každodenní zkušenosti občanů se státem. „To není o tom, že vytvoříme nové oddělení, které vytvoří účet na Twitteru. Je to o tom, jakou zprávu stát vlastně sděluje občanovi všemi způsoby interakce – ať už jde o obecní úřad nebo datové schránky,“ vysvětluje expert.
Podle průzkumů mají v Česku vysokou důvěru zejména armáda a obecní úřady. „Když jsem před lety dělal šetření, co byste dělali, kdyby najednou přestaly fungovat telefony, televize a všechno ostatní, první, co lidé řeknou, je obecní úřad – protože má jejich důvěru a vědí, kde se nachází,“ uzavírá Táborský.